34. týden
18.4. - 22.4.
Třídím, třídíš, třídíme. Tak to vypadalo v uplynulém týdnu u nás ve školce. Zcela nás ovládla paní Ekologie. Začalo to povídáním s dětmi tom, jak musíme chránit přírodu a všechno živé, co s námi na naší planetě žije, pokračovali jsme pořádkem a nepořádkem, hledali jsme skřítka Nepořádníčka, který nám mezitím ve třídě udělal obrovský binec a dětem nezbylo než všechno uklidit, pokračovali tříděním odpadu - nejprve v pracovních listech a sešitech při plnění úkolů, pak děti nanečisto třídily odpad do "kontejnerů" z barevných kostek lega ve školce a až potom jsme spojili jednu vycházku s tříděním plastů, skla, papíru a nápojových kartonů do skutečných kontejnerů a každé z dětí si to zkusilo. Skřítka Nepořádníčka jsme se snažili odradit od jeho "řádění" novou básničkou Nepořádek, kterou se děti rychle naučily. Ve středu jsme si povídali, jak a k čemu můžeme ještě využít tříděný odpad (ruličky od toal. papíru, pet lahve, víčka od pet lahví aj.) a hned jsme si to s dětmi vyzkoušeli. Na nástěnce tak visí krásné kytičky, parník, želvy a motýlci z přilepených víček, dokreslených pastelkami...
Ve čtvrtek jsme i s Beruškami podnikli dobrodružnou výpravu k vodní nádrži uprostřed lesa za silnicí. Děti bezpečně přecházely silnici, potom zdolávaly příkrý sráz v lese, najednou se ocitly uprostřed vodní plochy na mole a pozorovaly volavku, ptáky, stromy a kytičky, kterých bylo všude kolem plno. Dětem neunikly ani odpadky, na které jsme cestou občas narazili a na které hned upozorňovaly...Zpátky jsme se vraceli od plotu Průhonického parku po nové cyklistické stezce. Děti jsme prohlásili za malé hrdiny, protože po poměrně náročné tříhodinové procházce ještě měly sílu na cvičení na sportovním nářadí u školky. Počasí nám přálo celé dopoledne, tak jsme si to opravdu užili.
V závěru týdne jsme si ještě povídali nad knížkou Tajuplná řeč vody o významu vody pro život na zemi i pro naše tělo a prohlíželi krásné obrázky. Naučili jsme se písničku Pokaždé před jídlem, ručičky si umyjem a pak jsme ještě na zahradě zahrabali poklad...tedy, nebyl to opravdový poklad, jen několik předmětů z různého materiálu, které si pak na podzim zase vykopeme, abychom zjistili, co se v půdě rozložilo a co zůstalo stejné. Podle toho pak už budeme vědět, co můžeme v přírodě odhodit a co naopak do přírody vůbec nepatří...chceme přece, aby nám vydržela krásná co nejdéle...